Memoary de Paris 2

18. března 2007 v 17:40 | Vierka
Mili kamaradi,
opet se vam hlasim z hlavniho mesta lahodneho vina a proslulych parfemu.
Listuji kalendarem, abych vam napsala, co noveho se udalo v mem zivote od doby, kdy jsem vam psala naposledy. A ze toho neni malo…Tak se pohodlne usadte, vemte si třeba pytlik lekoricovych bonbonu jako ja, a dejte se do cteni.
Zacnu treba u skoly. Musim rict, ze naroky zacinaji stoupat. Predstava, ze Erasmus studenti maji sest mesicu prazdnin, nema narok. Budu detailistka a napisu vam muj rozvrh hodin:
Francouzstina Oral (s Erasmus studenty, zmet prizvuku a pochopitelnych gramatickych chyb, ucime se argumentovat, vyjadrit myslenku apod)
Francouzstina Ecrit/Psana (gramatika, cviceni na porozumeni)
Francouzska civilizace (o zivote Francouzu, pristupu k cizincum, blizicich se volbach, jejich kulture…)
Americka civilizace (Indiani, imigranti, jejich asimilace, valka severu proti jihu, viktorianske hodnoty, me tema bude: The USA and the World - Anglo-Saxon Predominance, anti-imperialist speech nejakyho Bryana. Tuto prezentaci mam mit az v kvetnu. Doufam, ze me do te doby zacne zajimat politika…!
Britska literatura (precist v anglictine drama Volpone od Bena Jonsona, soucasnik Shakespeara, takze si dokazete predstavit ty vyrazy ze 16.stoleti a The Beggar´s Opera - John Gay)
Americka literatura (precist v AJ knizky od E.A.Poe, M.Twain, P.Auster, profesorka mluvi hrozne rychle, často se necha unest francouzstinou, coz pak moje zapisky jsou velice rozevlate, rekla bych - anglicko-francouzsko-ceske)
Anglictina Oral (poslech a porozumeni)
A ted to nejlepsi na konec - British Women´s History - Historie zen ve Velke Britanii. Napisu vam sylabus, co budeme za semestr probirat - Trends in Women´s History, Marriage, Home & Family, The Gendering of Education. Na kazdou hodinu si musim pripravit vypisky z knihy The Changing Role of Women 1815-1914 od P.Bartley. Moc me to bavi. Jeste se mi tady nestalo, ze bych po hodine spechala do knihovny, abych si precetla dalsi stranky na pristi hodinu. Holky to vam reknu - fakt budme hodne vdecny, ze jsme se narodily v tehle době! Jestli si nekdy stezujete, ze se na gymplu ci stredni musite sprtat nebo ze na vejsce to není zadna slast, co by zeny pred sto lety daly za to byt na vasem miste a mohly studovat. Uz ze si ctete tento email je vysledkem letitych boju za pravo zen alespon se naucit abecedu. Predstavte si, ze v roce 1800 gramotnost 33% zen ve Velke Britanii zacinala a koncila u podpisu jejich svatebni listiny! Kazdy den je duvod k vdecnosti! Treba za to, ze umis napsat vic, nez svoje prijmeni.
Pak jsem si jako volitelny predmet vybrala aquagymnastiku. Hodina vypada tak, ze asi 15 divek s gumovyma cepickama na hlavach se splouchame v bazene a legracnimi cviky posilujeme svaly, o kterych jsem ani nevedela, ze je mam :). Je to hrozne srandovni pohled. Ještě vic se mi chce smat, když vidim naseho ucitele, jak na suchu predvadi cviky, které po nem mame opakovat ve vode.
No a pak jako tresnicku na dortu jsem si vybrala La danse contemporaine - soudoby tanec - v doslovnem malo rikajicim prekladu. Ucitel tance telem i dusi nam vypravel, jak se tento druh tancovani vyvijel skrze mnoho rozlicnych tanecnich stylu. Expresivni tanec, dotekovy, přes vyuzivani vahy tanecniku, postmoderni prvky... Libi se mi definice z wikipedie - "La danse contemporaine a en fonction d'une attitude commune devant l'histoire : emprunter les techniques aux courants modernes ou classiques, les actualiser ou les détourner, les métisser de théâtre, de littérature, d'architecture, d'arts plastiques, de cirque et d'autres disciplines artistiques." Tento tanec si bere inspiraci i v literature ci malirstvi. Proto je mozne, ze brzy v Nanterre bude predstaveni tance inspirovaneho dilem malire Egona Schieleho. (Ivanko, vsechno zaznamenam, at neprijdes ani o jediny pohyb ukazujici na Egonovy tahy stetcem.)
Jinak jsem dale moc rada, za studium v Parizi, protoze kontakt s nasimi vyucujicimi je velice obohacujici. S kazdym z nich jinym zpusobem. Kazdy z nich je silna osobnost.
Ted neco o cirkvi. Jak jsem vam psala, tak doposud jsem kazdou nedeli byla v baptisticke cirkvi, kde bydlim. Slovo "naseho" kazatele Richarda je srozumitelne, se spoustou prikladu a vysvetlenim historickeho kontextu. Ma silny hlas a dobre vyslovuje. Kdyz ale Richard nebyl pritomny a zastupovali ho jini kazatele, odchazela jsem ze shromazdeni nedotcena. I přes mou modlitebni pripravu mi cizi slova nedavala smysl, který by me mohl povzbudit nebo vest k zamysleni. Rozhodla jsem se tedy navstivit Americkou cirkev, kam chodi nas spolubydlici Johann. Prave jsem se tam odtud vratila. Ocekavala jsem něco uplne jineho, ale i tak jsem za to rada. Schazeji se ve vysokem chramu s barevnymi vitrazemi (u Invalidovny, na brehu Seiny), liturgie je pevne dana podle programu, který jsme dostali a sborovi zpevaci - mladeznici na sobe měli dlouhe habity s bilymi limci uplne jako cernosi ve filmu Sestra v akci. Kazatelka mela krasny americky akcent, uplne jsem se rozplyvala. O to vice, ze sve kazani o marnotratnem synu nazvala Lost and Found. Stejny nazev nesl americky English camp, kde jsem poprve slysela o zivem Bohu. (Vice v predeslem clanku "Nejvetsi udalost v mem zivote"). Mají tady knihovnu s krestanskou literaturou i hudbou , tak muj batoh byl pri odchodu hnedka o neco tezsi.
Co vam ale musim hlavne rict, z ceho se nejvic raduju, je cirkev Hillsong. Toto jmeno jsem znala hlavne v souvislosti s hudbou a Australii. Tato letnicni cirkev byla zalozena v Australii a do dneska se rozrostla o Londyn a Pariz. Když clovek prichazi do nacpaneho salu, z pocatku se mu zda, ze je na rockovem koncerte. Když se zaposloucha do textu, je mu jasne, ze je na rockovem koncertu, ale rocku oslavujiciho Jezise. Ty brdo. Tolik zivota a pohybu při chvalach jsem zazila parkrat na sjezdech mladeze, ale tady mi Pan Buh doprava takovy luxus každý patek vecer! Do fotek jsem vlozila booklet noveho CD, "Mighty to Save" a na webu: http://www.hillsong.co.uk/london/home.asp se muzete docist vice o blizici se konferenci pro zeny COLOUR CONFERENCE atd. Vyhovuje mi, ze pastor mluvi anglicky a slecna prekladatelka dava vyznam jeho slovum ve francouzstine. Je moc povzbuzujici, ze pastor také cte veci, které lidi napsali na karticky, co Buh udelal uplynuly tyden dobreho v jejich osobnim zivote a pak dalsi predmety, a lidi za které se pak spolecne modlime. Tento patek byl vecer vyjimecny, protoze jsme celou dobu zpivali a "dotykali se nebe", protože vecer nesl nazev "Touching Heaven".
Jinak jak bylo minuly vikend hezky, svitilo do kostela při shromazdeni slunce, tak jsem moc vzpominala na shro v Usti. Jak se zacina mluvit o Velikonocich, posteskla jsem si, ze letosni Velikonocni pondeli s vami nebudu moci jit na tradicni vylet do Oparenskeho udoli. Tolik mam rada, kdyz se tam sejde vetsina severoceskych vericich, mladi, stari, s pomlazkama a nastesti i bez pomlazek v cundrackych kosilich s burty nad ohnem. Moc se mate, ze muzete jit! Budte vdecni za tuto prilezitost a nenechte si ji ujit...
A jak se seznamuji s parizskymi pamatkami? V galerii fotek se muzete podivat na Montmartre, kde jsme byly s Jancou a s Kanadankama Lisou a Sarah. Ochutnaly jsme prave francouzske "crepes" (=palacinky, Francouzi jsou na tuto smichanou mouku s trochou vody hrozne pysni!) a objevily zelinarstvi, kde se natacela Amelie z Montmartru. Uz po dvou tydnech skoly jsme měli prazdniny, tak jsem byla v kine na filmu o Edith Piaf "La Mome", na koncertu gospelu a v muzeu posty. Tam by se vam Dado a Vladko moc libilo. Ve sluchatku se dal poslechnout text stare pohlednice, který psal vojak sve manzelce za první svetove války, historie pohlednic apod. V parku Montsouris jsem se seznamila s krasnym letitym libanonskym cedrem. V jeho blizkosti je "Cite universitaire", kde studenti ziji v domech podle sve narodnosti. Kazdy dum je postaven v jinem architektonickem stylu - typickem pro danou zemi. Jeste jsem v tom arealu nebyla, ale o ceske enklave jsem tam neslysela...Prvni nedeli v mesici je vetsina statnich muzei zadarmo, tak jsme s vlastni ceskou vypravou vyrazili na veze Notre Dame a Centre Pompidou za modernim umenim.
Dalsi vikend jsme si odpocali od ruchu uspechane Parize v Bois de Vincennes, kde jsou jezirka, umela skala s altanem, buddhisticky chram… vsechna zelen a priroda vubec je tu hrozne umela, všechny stromy pravidelne v rade, ale chvala Bohu za to.
Jinak nadchazejici 3 dny nas ceka Le Printemps du cinema - Jaro kin, kdy kazde predstaveni bude stat 3,5E (bezna cena 10E, pro studenty okolo 7E). Tak se na nejake pokoukani chystam uz dneska vecer.
Mejte se hezky. Brzy zase napisu. Budu rada za vase postrehy z Cech, Moravy, Norska ci Svedska atd atd.
Bonne semain [bon semen] - hezky tyden
Votre [votr] - vase Verka N.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Alenka D. Alenka D. | 21. března 2007 v 0:02 | Reagovat

Ahoj Verusko,

naaaaaaaaaadherne povidani! Krasne se to cte, jsi opravdu sikula. Ale ty predmety, co se tam ucis, z toho me opravdu poleva horko, jeste, ze uz jsem vystudovana

Ahoj a pis dal!

Alenka

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama