Únor 2007

Memoary de Paris 1

19. února 2007 v 18:36 | Vierka
Moji mili,
prave vam pisu prvni blogove zpravy z meho zivota uprostred rusne metropole - z Parize.
Do tohoto osobniho weboveho prostoru budu psat novinky, co prozivam, jak ziji Parizane, o kauzach Cechy versus Francie, nekdy take pridam velice detailni informace co kolik stalo, to pro ty, co se za mnou chystaji, aby vedeli, jak se financne pripravit, jak se kam dostat, na co si dat pozor… Tento detailni popis prosim ostatní omluvte. Ale alespon si take udelate obrazek, jak to tu chodi.
Do Parize jsem se dostala autobusem Eurolines z Prahy 7.unora, odjezd ve 21:30. Kupovala jsem si zpatecni otevrenou jizdenku 35 dni predem z cehoz mi vypocitali cenu 2290 Kc. Pro porovnani, tata si ji v GTS koupil uz 61 dni predem tak ho cestovne vyslo na 1620 Kc u stejne spolecnosti. Ja a ma Erasmova spolustudentka a spolubydlici Jana jsme se sesly az na miste odjedu Na Knizeci (na Andelu).
V Parizi na busovem nadrazi Gallieni (la gare routiere international) jsme byli dalsi den v 13:10. Tady uz nas cekala primo uvitaci delegace. Honza Kacirek (Vrtulky brach), jeho kamarad take ekonom Vojta, Andrejka (spoluzacka z Hradce, ktera si tu pobyt prodlouzila i na letni semestr) a jeji kamarad Tomas ze Slovenska. Privitali jsme se po francouzsku - polibky na tvar, jak jinak. Počet "polibku" (rozumej dotek tvare o tvar a mlasknuti) se lisi podle regionu ve Francii. Tady jsou povetsine zvykli na dva.
Vzali nas do metra smer nasemu novemu domovu v baptisticke cirkvi - L´Eglise evangelique baptiste ve ctvrti Montparnasse. Vystupni zastavka Gaite (metro c.3 na Saint-Lazare, pak c.13 smer Chatillon - Montrouge).
Mala vykladova vsuvka:
V Parizi ma metro 14 linek, které jsou rozliseny cisly a barvami. Krome metra zde jezdi i RER, coz jsou vlacky, ktere cestuji pod zemi v centru mesta a na povrchu na predmestich. RER ma pet linek A, B, C, D a E. V pruvodci pisi, ze kazdy vlak ma sve jmeno a jako priklad uvadeji ALEX nebo VERA. Doufam, ze zvlaste ten druhy brzy objevim…
Poridily jsme si La Carte Orange (legitka na metro i RER) za 30€ na mesic. Pro kratkodobejsi turisty prodavaji jednotlive jizdenky kolem 1 Eura na cestu, podle toho v jakych zonach se budete pohybovat.
A ted uz k nasemu parizskemu domovu. Bydlime v 1.patre, v trojpatrovem dome v ulici Avenue du Maine. (Cislo domu se v adresach vzdy pise pred nazev ulice, ne jako u nas).
Nase ulice je fakt prava "eveňjú" - rusna siroka, silny provoz, mnoho obchodu… Pro mamku pro uklidneni - hned pres ulici je skoro mrakodrap policejni stanice. Tak don´t worry, be happy!
Nase ctvrt Montparnasse lezi v obvodu cislo 14, coz by se na první pohled mohlo zdat, ze jsme mimo centrum. Ale zdani klame. V galerii fotek mate dukaz v podobe fotografie spicky Eiffelovky, foceno asi 300 metru od domu. Po dalsich par metrech stanete před tak vysokou budovou, ze se musite zalklonit. Jmenuje se Tour Montparnasse a je to druha nejvyssi vez v Parizi. V době sveho vybudovani v roce 1973 to byla nejvetsi budova v Evrope. Co o "nasi" ctvrti rika pruvodce? (nakladatelství Dorling Kindersley: vrele doporucuji pro vase cestovani kamkoli!!) "Montparnasse je znam spojenim umeni a exkluzivniho bydleni," hmmm, dost dobra reputace. "Umelecky zivot zde vzkvetal hlavne ve 20. a 30. letech, kdy se ve zdejsich kavarnach, barech a kabaretech zdrzovali takovi umelci jako byl Picasso, Hemingway, Cocteau nebo Matisse." Nelze i opomenout osobnosti, které tu zustali uz navzdycky - na hrbitove - Cimetiere du Montparnasse. Jsou mezi nimi romanopisec Guy de Maupassant, Frederic Auguste Bartholdi (vytvoril sochu svobody v New Yorku, 1866), proklety basnik Charles Baudelaire nebo znama existencionalisticka dvojice Jean-Paul Sartre a Simone de Beauvoirova. Brzo je pujdu navstivit.
Je pro me velice zajimava zkusenost 5 minut před zacatkem nedelniho shromazdeni vyjit z pokoje a pritom byt v kostele vcas. Incroyable, magnifique! Z naseho okna je totiz videt primo na vysoke drevene dvere do modlitebny. Mou prvni nedeli jsem se rozhodla stravit tady. Moje prvni baptisticke shromko vubec. Frantici jsou znami spaci a bohemove, proto se zacina az v 10:30 a to nas tam v tuto dobu jeste zatim bylo asi deset. Vetsina lidi prisla v 11h, kdy Richard zacal sve kazani. Richard je zde pastorem. Se svou manzelkou Gwen, puvodem z Anglie, bydli o patro nad nami.
Moc se me jeho slovo dotklo, protoze rozebiral vers, který jsem si pred odjezdem tolikrat opakovala. To aby se mi v dobe styskavych chvil hned vybavil.
"Vous n´etes plus des etrangers, ni des gens du dehors, mais vous etes concitoyens des saints. Gens de la maison de Dieu." Ephesiens 2:19
Ekumenicky preklad: " Nejste jiz tedy cizinci a pristehovalci, mate pravo Boziho lidu a patrite k Bozi rodine." Efezskym 2:19
Mne se ale vice libi doslovny preklad francouzske verze: Uz nejste cizinci ani lide z venku, ale spoluobyvatele svatych, mezi svatymi. Lide z Boziho domu.
Mluvil o Jezisove moci borit hranice jak mezi narody tak nepratelstvi mezi Bohem a lidmi.
Hned dalsi den po prijezdu jsem navstivila skupinku GBU (les Groupes bibliques universitaires alias vysokoskolsti krestane). Nechci vypadnout z rytmu aktivit Studentu pro Krista a seznameni se s verimi lidmi. Schazeji se kazdy patek vecer. Moc mi zde chybely chvaly a hlavne modlitby! Francouzskym vericim stat trochu komplikuje zivot v projevovani viry na verejnosti (tzv "laicite" - oddeleni moci cikve a statu). Proto to omezeni. Jeden vedouci pak mel slovo - hutny kazani. Abych vedela o cem mluvi musela bych se narodit jako rodily mluvci. Slovni zasobu samozrejme neprizbusoboval a rychlost projevu uz vubec ne. No uvidime. Zanedlouho uz mi snad moje usi dovoli, abych si do GBU neprisla jenom popovidat, jak se kdo ma.
Ted nejake pozorovatelske zkusenosti pro divky:
Tak holky, co se nosi v Parizi? Všechny kamaradky Cesky, co tu jsme, jsme byly prekvapeny jejich stylem. Proc? Protoze tu holky a zeny chodi hlavne v CERNEM. Sem tam hneda nebo khaki. Tolik malo barevne fantazie! Taky tu jsou v mode vysoke kozene kozacky jako u nas, ted, když uz je tepleji, tak nosi spicate strevicky bez podpadku sem tam balerinky. Kazda ma obdelnikovou (cernou hnedou nebo khaki, prekvapive...) tasku přes rameno. Casto ji - jako lezerne - nosi na predlokti. Stále frci tluste sala, uvazana timto zpusobem - spojene konce se obtoci kolem krku a ty se pak provliknou vzniklou klickou. Takto si sal uvazuji i elegantni Francouzi v kazdem veku.
Obecne zeny i muzi nosi cerny kabat. Ty nejstylovejsi mají knofliky jen v horni casti. S mym cernym kabatem z hradeckeho sekace za 160 Kc jsem tu prudce elegantni :)
Ted ke skole: Studuju na l´Universite Nanterre na parizskem predmesti Paris 10. Cesta do skoly trva asi 40 minut (od dveri ke dverim) a 2x v metru prestupuju. Mijim stanice jako Champs Elysees, La Defense a frcim pres Seinu. Myslim, ze uz zitra pro me tato jmena budou jen stereotyp. Proto vam je hned pisu.
Voila, jak se lisi vzdelavaci systém na l´Universite Nanterre a v Hradci? Ohledne zapisu a vyberu predmetu: Zlatej Hradec, reknu vam! Nic pres pocitac… hezky stat pred nastenkou s vypsanymi desitkami predmetu s notyskem a opisovat rozvrh, tridy, podle kodu porovnavat, jestli se vam kryjou… Koordinatorky pro styk s Erasmus studenty velice neochotne, nic nevysvetli… Na hradecke univerzite velice aktivne pracuje tzv Buddy system - cesti studenti se dobrovolne staraji o cizince Erasmus zvlaste po jejich prijezdu do Cech. Pomuzou jim zaridit bydleni, legitky, menzu, srazy ostatnich cizincu, jezdi na seznamovaci vylety. O tom si Erasmaci v Nanterre muzem nechat zdat. Nic takoveho neexistuje. Ale my se neztratime. Zadny strach…!
Do dneska mam za sebou tyden ve skole. Nejvice je pro me fascinujici ta zmet narodu. Prijde mi to spise jako zasedani Evropskeho parlamentu (s hosty z ostatnich kontinentu) nez vyucovani. Zastoupeni Ceske republiky reprezentujeme dost silnou ucasti - mame 4 kresla :) Cinani se ale nenechaji zastrasit - asi 6, pak Americani, Nemci, Italky, Korejci, Spanelka, Rumunka, Madar, Ir… Dnes jsme si meli vytvorit skupiny, se kterymi vypracujeme l´expose na dohodnute tema. Hrozne me lakalo poznat nejake asijske osazensto. Vypadaji neustale roztomile zmateni, mají silny prizvuk, proto jim není moc rozumet a presto (mozna prave proto) se po sebemensi naznaku prizne nesmele usmivaji. Tak jsem se jen v lavici otocila za sebe, sedeli tam dva sikmooci studenti a pri me otazce, budeme-li jedna skupina se krasne usmali a kyvali cernovlasymi hlavickami. Vybrali jsme si tema le tourisme vert - turismus za venkovem, do prirody, do francouzskych vesnicek, za kouzlem tradice a vuni geneticky nemodifikovanych potravin atd. Zitra s "myma Cinankama" mame domluveny obed.
Francouzska gastronomie. Budu chodit jist do skolni menzy. Pravem ji rikaji la restaurant universitaire. Studenty tam totiž cekaji 4 chody: predkrm (salat, zelenina, kuskus s tunakem...), hlavni jidlo (vyber ze 4: vždy ryba, drubez, pizza a pak le "repas du monde" - jidlo typicke pro nejakou zemi), dezert (ovoce, pudink, kolac, presnidavka, dort) nebo le fromage (syr), jogurt a samozrejme chleba (ty jejich tuhy, bili bagety bez chuti, sprzni s nim nakonec kazde dobre jidlo). V menze jsou stoly mimo jine i v prosklenem vyklenku, ze ktereho, podrzte se, je videt primo na La Defense! Jak je Buh ke me dobry! Takovy luxus mi doprava!(viz me motto v zahlavi blogu pod ouskama).
Dalsi postrehy:
- Cervenou na semaforu chodci z 95% nerespektuji. Az na nas dve s Jancou :) Ridici zastavi klidne spickou auta na zacatku chodniku. Před Viteznym obloukem kluk na motorce zastavil uprostred! prechodu, ze jsme se ho ještě musely obchazet!
- Lide casto chodi na nakupy s vozikem, který tahnou za sebou. V Cechach je to vec spise starsich dam a to se ještě usmivame, ze se drzi svych navyku z minulosti. Tady ne. Pracujici zeny neposiluji s igelitovymi taskami, ale Sunary pro deti a syr pro manzely vozi ve voziku za sebou.
To je pro tento první tyden vsechno. Mam stále oci otevrene, abych vas o nic neosidila. Dekuju, ze tim jste tu se mnou.
Au revoir [vyslovnost:O revoár ] - (Nashledanou).
Que Dieu vou benisse [vyslovnost: K ďjö vu benis] - (At vam Pan Buh zehna).
Verka